Koncept, choreografie, interpretace:
Johana Pocková
Hudba:
Martin Tvrdý
Scénografie, kostýmy:
Vendula Tomšů
Light design:
Jiří Šmirk
Dramaturgická spolupráce:
Miřenka Čechová
Dramaturgická konzultace:
Cécile Da Costa, Dora Sulženko Hoštová
Nahrávky zpěvu lidové a vážné hudby:
Johana Pocková
Hudební nahrávky vážné hudby:
Lumír Pock
Grafický design:
Magdaléna Hejzlarová
Poděkování:
Jan Tomšů, Tomáš Knapek
Produkce:
POCKETART
Koprodukce:
Tanec Praha / PONEC - divadlo pro tanec, Tantehorse, SE.S.TA - centrum choreografického rozvoje
Finančně podpořili:
Magistrát hl.m. Prahy, Ministerstvo kultury ČR, Státní fond kultury ČR
Podpořili:
Švestkový Dvůr
Délka:
45 minut
Premiéra:
21.9. 2021 PONEC - divadlo pro tanec
Kola mého bicyklu prorážela mlhu a rozjížděla kaluže na staré asfaltce v tichých kopcích Šumavy. Jeli jsme s tátou beze slov pochmurnou krajinou a přijeli k zchátralé kapličce. Zůstala jsem stát v úžasu. Ze strženého obrazu prorostlého rzí na mě hleděla Madona, jejíž tvář byla skrápěna deštěm.
Inscenace je inspirovaná osobním zážitkem jednoho nečekaného setkání, které se po letech opět vynořuje z hlubin paměti a ožívá. Sólový zpěv s tanečním pohybem, světlo s mlhou, voda s kovem, chvíle harmonie a chvíle úzkosti vedou společný dialog o věcech, kterých se smíme dotknout jen ve vzácných chvílích. Paměť léty zarůstá rzí a detaily malby v kapličce se vytratily. Místo toho vzniká obraz nový, složený ze vzpomínek, snů a asociací, které nabývají svou podobu v divadelním obrazu.
Jaké to je, zažít něco, co nás spirituálně přesahuje? Někomu se to stane v malé zapomenuté kapličce, jinému při setkání s výjimečným člověkem, někdo na tento moment čeká celý život. Tvůrci inscenace zvou ke společnému obřadu, malému zastavení a ztišení se.