Během čtyř večerů v roce 2025 dostanou umělci – jednotlivci, soubory i umělecké kolektivy – jedinečnou šanci představit svou tvorbu, ať už rozpracovanou, nebo dokončenou. Po tři dny budou mít k dispozici jeviště divadla Ponec k intenzivní práci, kterou završí otevřeným vystoupením.
OPEN STAGE je určen všem, kdo chtějí posunout své hranice, sdílet uměleckou vizi a oslovit jak odbornou, tak širokou veřejnost.
Publikum je vítáno bez omezení – přijďte být součástí tohoto tvůrčího dialogu!

Sólo s názvem CADAVRE EXQUIS zkoumá paměť těla, proměnlivou touhu po bytí a nebytí. Taneční monolog zachycuje tělo mizející, chybějící, zraňované, tělo pulzující, i tělo pohlcované prázdnotou. 

Cadavre exquis neboli Znamenitá mrtvola odkazuje k surrealistické hře, v níž se slova nebo obrazy skládají v řetězci nahodilých asociací se záměrem narušit logické a kauzální uvažování. V tanečním představení se princip cadavre exquis stává specifickým způsobem vnímání. Co vzniká? Hybridní stvoření, nová bytost, výsledek kolektivního podvědomí. Metafora pro člověka, který nalézá sám sebe v mnoha podobách. 

Samotné slovo cadavre – mrtvola evokuje tělo bez identity, odosobněnou hmotu, bod nula. Pohyb se pak stává výkřikem, bizarním, groteskním, děsivým i osvobozujícím zápasem o existenci. Paměť těla si vytváří svůj vlastní narativní prostor, z něhož se vynořují obrazy, gesta a dynamické stopy pohybu.

Choreografie se volně inspiruje surrealistickými vizemi Toyen (1902-1980). Kdo, nebo co je Toyen? Přízrak, šelma, neklid, pustina, past skutečnosti. Prožitek tělesnosti a vnitřní napětí snových obrazů jsou výchozím bodem pro vytváření specifického pohybového slovníku, který převádí reference díla Toyen do abstraktní formy. Přezkoumává tělo, probouzí imaginaci, hledá nové významy. Nechává prostor interpretacím. 

Cadavre exquis se snaží vypořádat s tlaky současného světa. Po vzoru surrealistů navozuje stav, v němž realita a sen, přítomné a minulé, zjevné a tušené splývají v jednu skutečnost.

Během večera proběhne promítání tří krátých filmů:

• ESOPTRON - Dvě bytosti procházejí neznámou, pustou krajinou. Putují přes mozaiku absolutní jednoty a nepřítomnosti, zatímco jejich pohyby reflektují nadčasovou nutnost fyzického spojení.
• SKIZZENBUCH - kresba je čára, která se vydává na procházku... // otevírá se prostoru // naslouchá bílé stránce // prostor se ve mně usazuje // zkoumání // otisky zpívajícího betonu // listování ve skicáku // čára mění svou povahu //
  Tři taneční abstrakce. tři hrací pole. tři analogie mezi tělem a prostorem.
• BŘEHY / AS THE RIVERSIDES - As the Riversides, the site-specific poem, which combines expression means of dance, film and poetry. The chamber focused story for one women (Daniela Hanelová) and one man (Petr Kubes) is freely inspired by the work of French surreal poet Maurice Blanchard (1890 - 1960). The riversides create imaginary space of dreaming; it is a transitional station between two worlds and scene of the particular encounter. The only place, where dead shadows can meet the life ones, is the old dock and the shipwreck on the river is a silent witness of their dance. The sides of river and the sides of human soul. The sides of dreaming, the sides of existence, the sides of courage… The essential part of atmosphere presents an exceptional connection of three contemporary composers; Sebastian Szymanski (PL), Lee Fraser (UK) and Fred Szymanski (USA). 

Daniela Hanelová je tanečnice a choreografka. Má desetiletou zkušenost s prací jak v klasických institucích (angažmá v Moravském divadle, spolupráce s NDB), tak na nezávislé scéně a v experimentálních a výzkumně orientovaných projektech. Spolupracovala s umělci jako Jiří Bartovanec, Becka McFadden, Martin Dvořák, Aminata Keita, Rose Breuss nebo Petr Kubes a Tomáš Soldán. Danielina umělecká praxe se zaměřuje na zkoumání paměti těla, narativního rozměru pohybu a transdisciplinární podoby divadla. Její sólové představení Cadavre exquis bylo uvedeno v Linci, ve Vídni, v Sofii a naposledy na mezinárodním festivalu Monodance v Budapešti. Daniela je autorkou tanečních filmů ESOPTRON (spolupráce s Ariathney Coyne), skizzenbuch a Břehy, uvedených na festivalech v Evropě a Severní a Jižní Americe.

Joan Goméz Alemany (Španělsko) dokončil magisterské studium skladby, opery a hudebního divadla na Kunst Universität ve Štýrském Hradci. Jeho hudební kompozice byly uvedeny na mnohých festivalech, např. Darmstädter Ferienkurse, impuls, ManiFeste-IRCAM, reMusik.org, Ensems, Mixtur, Mostra Sonora Sueca. Jeho díla byla premiérově uvedena orchestrem SWR pod vedením Gregora Mayrhofera a JOGV pod vedením Pablo Rus Broseta. V roce 2022 měla premiéru jeho první komorní opera v Opeře v Grazu s dirigentem Leonhardem Garmsem. 

Marie Nečasová (ČR) vystudovala bakalářský obor Teorie a provozovací praxe staré hudby na Masarykově univerzitě v Brně. Následně nastoupila studium skladby u Hannese Löschela na ABPU v Linci. Absolvovala stáž na Conservatoire National Supérieur de Musique et Danse v Lyonu. V současné době studuje obor Hudebně vydavatelské činnosti na pražské AMU, kde se věnuje možnostem publikace současné hudby. Její skladby byly provedeny na festivalech Brucknerfest, Leicht über Linz, Hortus Musicus. Spolupracovala se soubory Ensemble Delirium, Ensemble les Émissaires nebo JIM Chamber orchestra.