NECH JI/HO/TO BÝT – PULS ZMĚN – PARADISE BIRDS

Arina Andreychuk, Yana Reutova

17. listopad je dnem, který má v historii naší země mimořádný význam. Dnem boje za svobodu a demokracii, kdy si společně se studenty připomínáme, jak křehká svoboda může být.

Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.

Svoboda však není jen otázkou vnějších okolností. Neméně důležitým tématem dneška je svoboda vnitřní – a s ní spojené hledání vlastní identity.

Tento večer v PONCI je poctou Ukrajině a jejímu boji za svobodu a nezávislost. Prostor dostávají umělkyně, které prostřednictvím osobních příběhů a zkušeností reflektují současnost.

Arina Andreychuk, studentka Konzervatoře Duncan centre, se ve svém duetu věnuje potřebě blízkosti i osobního prostoru. Yana Reutova s Alinou Ostapets zkoumají vlastní kořeny, které jim dodávají sílu a odvahu být samy sebou. Čerpají přitom ze zkušenosti nuceného odchodu do nového prostředí. Ve spolupráci s Karolínou Šnajdrovou pak Yana Reutova prohlubuje výzkum těla jako prostoru, v němž se střetávají očekávání, paměť a osobní zkušenost.

NECH JI/HO/TO BÝT

Kolikrát jsme už někoho chtěli pustit, ale místo toho jsme ho drželi ještě o trochu pevněji?

Dva lidé. Jeden prostor. Neustálé přibližování a vzdalování. Chvíli se potřebují, chvíli si překážejí. Dotek může znamenat blízkost, ale také hranici, kterou už nechceme nechat překročit.

Nech ji/ho/to být je duet o vztahu, ve kterém není vždy jasné, jestli se k sobě přibližujeme, nebo od sebe utíkáme. O potřebě mít někoho nablízku a zároveň mít prostor pro sebe. O tom, že někdy je nejtěžší právě to jednoduché: nechat být.

Arina Andreychuk je tanečnice a studentka 4. ročníku Konzervatoře Duncan centre v Praze. Ve své taneční praxi čerpá z různých pohybových technik a přístupů, které propojuje s vlastním pohybovým výrazem. Zajímá ji práce s energií, dynamikou, rytmem a emocemi i hledání nových možností, jak prostřednictvím těla vyjádřit myšlenku nebo pocit. Vedle studia se věnuje také pedagogické práci a vede taneční lekce pro děti.

PULS ZMĚN

To, kým jsme, objevujeme celý život. Skrze to, co zkoušíme, co si vybíráme a co si dovolíme udělat po svém. Nové zkušenosti nás proměňují, vlastní kořeny nám dodávají jistotu. A mezi tím vším se učíme věřit sami sobě.

Puls změn vychází ze zkušenosti nuceného odchodu a otevírá téma identity, která se utváří v novém prostředí a v setkávání s druhými lidmi. Do těchto setkání si přinášíme vzpomínky, zvyky a gesta – někdy nenápadně, jindy s překvapivou silou. Něco důvěrně známého získává jiný význam, něco nového nám nečekaně padne do vlastního rytmu. Co si ponecháme, co přijmeme a kudy se vydáme dál?

S novými možnostmi přicházejí také očekávání. Zkoušíme různé podoby sebe samých a hledáme, ve kterých se cítíme dobře. Naslouchat vlastnímu hlasu přitom vyžaduje odvahu – stejně jako dát prostor tomu, co v nás teprve vzniká.

V tanečním sóle Aliny Ostapets v choreografii Yany Reutové a s hudbou Milli Janatkové se paměť potkává se zvědavostí a chutí objevovat nové možnosti. Kořeny se stávají impulsem k pohybu, novým začátkům i odvaze být sami sebou. Každá proměna tak může přinést i nečekané setkání – se sebou.

Alina Ostapets je ukrajinská tanečnice a choreografka původem z Doněcku. V roce 2025 absolvovala obor současná choreografie na Kyjevské národní univerzitě kultury a umění. Vzdělávala se na P.A.R.T.S. Summer School v Bruselu a na ImpulsTanz ve Vídni. Je spoluzakladatelkou KnowName Company a autorkou inscenace New Nina. Působí v divadle Dům herce v Záporoží, kde v roce 2026 spoluvytvořila a interpretuje taneční sólo Domov je tam, kde je továrna.

PARADISE BIRDS

Autorské sólo se pohybuje na hraně vnitřního konfliktu, otevírá se jako vnitřní cesta skrze pochybnost, rezistenci a přijetí. Tělo promlouvá jemně, místy křehce, a právě v této zranitelnosti se postupně odhaluje hluboká, tichá síla. Pohyb osciluje mezi přizpůsobením a volbou, mezi potřebou spojení a nutností vymezit vlastní hranice. V těchto přechodech vzniká napětí – ne jako boj, ale jako proces uvědomování.

Postava nebojuje otevřeně, ale ani nemizí. Její síla spočívá ve schopnosti naslouchat sobě samé a pokračovat dál, i když směr není zcela jasný. Jemnost se zde nestává slabostí, ale formou vnitřního odporu – citlivým a vědomým způsobem bytí. Skrze tělo se odhaluje zkušenost zrání, ztráty nevinnosti a převzetí odpovědnosti za vlastní rozhodnutí.

Toto sólo je výpovědí o tiché, vytrvalé síle, která netlačí ani neničí, ale proměňuje. O schopnosti přijmout rozpor, nejistotu a zranitelnost jako součást hlubšího porozumění sobě samé.

Yana Reutova je ukrajinská choreografka, tanečnice a pedagožka působící od roku 2022 v Praze. Její inscenace byly opakovaně vybrány na Českou taneční platformu a festival TANEC PRAHA. Pravidelně hostují také na zahraničních scénách a festivalech v Evropě i mimo ni. Získala podporu iniciativy EFFEA a představila svou tvorbu v Itálii, Brazílii, Polsku, Španělsku ad. V roce 2025 byla vybrána do programu Visiting Artists festivalu Dance Umbrella v Londýně. V Praze propojuje autorskou tvorbu s tanečním vzděláváním a komunitními projekty.

Milli Janatková je hudebnice, performerka a výtvarnice. Propojuje hudbu, vizuální umění a pohyb, věnuje se zpěvu, improvizaci a tvorbě hudby pro divadlo a tanec. Vydala čtyři autorská alba a získala ocenění The Independent Music Awards. V projektu Mým kořenům zpracovává rodinné příběhy a kulturní paměť. Spolupracuje s divadlem PONEC, festivalem TANEC PRAHA a organizací Múzy dětem.