Koncept a choreografie
Věra Ondrašíková
Světelný design
Dan Gregor
Software architect & Live Programming
Michal Rydlo
Hudba
Filip Míšek
Interpretace
Jaro Ondruš, Josef Kotěšovský
Dramaturgie
Marta Ljubková
Kostýmy
Hana Frišonsová
Produkce
Lucie Špačková, Tomáš Grúz
Za podpory
PONEC – divadlo pro tanec, Ministerstvo kultury ČR, Magistrát Hl. města Prahy, AV MEDIA-technologický partner představení, Nethemba, DAMU, RPiShop, Česká centra
Délka
45 min
Co kdybychom se jednou mohli ohlédnout za svým životem – udělali bychom něco jinak? Dokázali bychom se vyvarovat vlastních chyb? A kdyby bylo koho se zeptat, měli bychom nějakou otázku? Audiovizuální představení, kde tehdy je zároveň teď.
Inscenace obdržela tři prestižní ocenění na ČESKÉ TANEČNÍ PLATFORMĚ 2016: Cenu diváků, Cenu za světelný design a cenu Tanečník roku pro Jara Ondruše.
Inscenace byla vybrána mezi prestižní AerowavesTwenty17 a byla prezentována v rámci Aerowaves Spring Forward v dánském Aarhusu. Dále bylo uvedena v dráždanském Hellerau, na festivalu One Dance Week v Plovdivu, SIDance v Soulu, na V4 Dance festivalu v New Yorku a New Orleans, na Israel festival v Jeruzalémě, Birmingham International Dance Festival, UNIDRAM festivalu v Postdamu a mnoho dalších.
HLAS POROTY ČTP
"Jde o ničemu v současném repertoáru nepodobné, a velmi sofistikované představení, které pracuje dynamicky a akčně s optickou světelnou iluzí. Vysílá mystický vzkaz v propojení sci-fi techniky a hermetických narážek." - Nina Vangeli.
RECENZE
„GUIDE je v tuzemsku zejména díky kombinaci velmi specifické práce se světlem a tance poměrně inovativním počinem, nástinem časů budoucích a ukázkou tance ve formátu, na který ještě nejsme příliš zvyklí či naladění, což je na jednu stranu překvapující, zejména s ohledem na všudypřítomné pronikání technologií do běžného života.
Ondrušova postava tu trochu připomíná Saint-Exupéryho Malého prince a přebírá také něco z jeho melancholie. Jeho tanec působí navzdory pohybové preciznosti a kontrole velmi živočišně a přirozeně. Jeho starší Já, které tu ztvárňuje herec Miloslav Mejzlík, potom vytváří v mnoha ohledech Ondrušův protipól, spíše než očekávaného „následníka v čase“, což v důsledku dobře odráží často rozsáhlé proměny lidského charakteru v průběhu let. Jakkoli mají oba dva stejný zájem a jsou současně formováni stejnou zkušeností, jen v jiné míře a rozsahu, přístup k pohybu v rámci onoho hledání sebe sama je dobrou ilustrací této proměny." - Jakub Novák, Taneční zóna