Současný tanec o latinskoamerických diktaturách.

Taneční inscenace Děti diktatur přináší syrovou výpověď o životě pod autoritářskými režimy v Latinské Americe. Vychází ze skutečných příběhů lidí, kteří vyrůstali v prostředí korupce, násilí a strachu – ale i nezlomné touhy po spravedlnosti.

„Jsme chudí ne proto, že bychom si to zvolili, ale protože nám vzali všechno – naši krev, náš dech, naše knihy, naše zdraví. Jsme národ umlčený, ale s vůlí křičet a vyprávět svůj příběh.“

Choreografové Lukas Lizama a Bárbara Hernández zpracovávají téma odporu proti útlaku silou těla a pohybu. Jejich tanec je věnován šéfům firem, zkorumpovaným politikům i vrahům v oblecích – těm, kteří tiše přihlíží, zatímco jiní trpí.

Ačkoliv inscenace vychází z latinskoamerického kontextu, její sdělení má univerzální platnost a silně rezonuje i se zkušeností střední Evropy. Děti diktatur připomínají, že autoritářství nezmizelo – jen změnilo tvář.

Projekt vznikl v koprodukci Divadla Paměti národa a Velvyslanectví Chilské republiky díky finanční podpoře Ministerstva zahraničních věcí Chilské republiky prostřednictvím Programu pro kulturní aktivity v zahraničí (PACE) 2025, Ředitelství pro kulturu, umění, dědictví a veřejnou diplomacii (DIRAC), Státního fondu kultury a Ministerstva kultury ČR.

Lukas Lizama a Bárbara Hernández jsou chilské choreografické duo, které v současné době působí v Praze. Jejich spolupráce vychází ze společné umělecké historie formované latinskoamerickou kulturní identitou a dlouholetými profesními zkušenostmi v Evropě a Jižní Americe.

Společně vytvořili dílo Děti diktatur, které bylo uvedeno v Praze, Bruselu a dalších evropských městech. Pomocí výrazných fyzických prvků a emočně nabité dramaturgie propojují osobní historii s kolektivní zkušeností.

divadlo.pametnaroda.cz

 ​