V průběhu večera budou představeny dvě autorské choreografie studentů Katedry tance HAMU.

Kseniia Serykh: Nachtluft riecht besser

Kdo je strážcem našich vzpomínek? Bez ohledu na to, jak dobré nebo špatné byly, nás drží jako rukojmí těchto emocí. Jak řekl Haruku Murakami: „Bez ohledu na to, kolik utrpení jste prožili, nikdy jste se těch vzpomínek nechtěli vzdát.“ Ale co když jedinou možností, jak se posunout dál, je nechat je za sebou? Stejně tak je tomu i v tomto příběhu, jako mlžný noční vzduch nás obklopují vzpomínky a nechávají kolem sebe vznášet otázku, co s nimi.

Ji-Eun Lee: A Story of ‘I’

„Já“ jako já, já a ego.  

Více cest k „já“.  

Ať už se „já“ vydá kteroukoli cestou, „já“ se blíží „já“. 

„Já“ se nikdy nemění, ale co se mění, je cesta a časová linie.  

V rámci „já“ existuje nespočet jmen. 

Toto dílo zkoumá mnohočetné identity „já“. Popisem vícenásobných způsobů pozorování světa obklopujícího „já“ toto dílo ukazuje, jak se meta rozpoznání „já“ projevuje v lidském vnímání světa, v němž „já“ existuje, nebo naopak, jak „já“ nemusí být schopno rozpoznat samo sebe v kontextu své vlastní existence. 

*Tato choreografie je vytvořena na základě díla „Play.Back.Again.Then“.