PLI

Představení vzniklo ve spolupráci s PONEC – divadlo pro tanec

KONCEPT, CHOREOGRAFIE, PERFORMANCE

Viktor Černický 

SCÉNOGRAFIE

Drahomír Stulír 

LIGHTING DESIGN

Zuzana Režná 

DRAMATURGIE

Lukáš Karásek 

PREMIÉRA

11. listopad 2018 / PONEC – divadlo pro tanec

DÉLKA

40 minut

VE SPOLUPRÁCI S

BuranTeatr Brno, CNK Záhrada v Banské Bystrici (SK), Stanica Žilina-Zariečie (SK), Théâtre De L'arsenal ve Val-de-Reuil (FR), CIRQUEON Praha, Divadlo Alfred ve dvoře, Studio Alta a Festival Bazaar, Divadlo Pôtoň (SK), Festival Kiosk (SK), Operaestate Bassano del Grappa (IT)

ZA FINANČNÍ PODPORY

 Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Brna

22 konferenčních židlí a jasně vymezený prostor.

PLI je nový projekt Viktora Černického na pomezí instalace, performance, tance a cirkusu, ve kterém se jediný aktér po vzoru barokního filozofa G. W. Leibnize naplno vrhá do schizofrenní rekonstrukce světa. Barokní robustnost je nahrazena prostorovou skromností a těžkopádné narůstání motivů kompenzuje materiální minimalismus. 

Architektura prostoru nebo dizajn našeho myšlení - PLI je fyzickou reflexí, která konfrontuje křehkou stabilitu těchto struktur s neproměnnou dynamikou člověka.

Projekt se uskutečnil za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a statutárního města Brna.

 

„Můj zájem o záhyb se vynořil při čtení magicko-realistické trilogie Naši předkové od Itala Calvina, a rostl pak při strhujícím filosofickém textu od Gillese Deleuze Záhyb, ve kterém popisuje barokní epochu zejména z hlediska G.W. Leibniza.

Myšlenka vedoucí k vytvoření představení na téma Záhyb se pak odvíjela od Calvinova ohýbání reality a fikce, a od Leibnizovy potřeby reflektovat skutečnost, jež nás jako jedince překonává.“ Viktor Černický 

 

Recenze

Sledovat přechod mezi strachem z neznámého místa, ostychem před hromadou židlí a následným pocitem nadvlády nad hromadou zpracované hmoty je hotovou divadelní rozkoší. 

PLI není jenom skvělá inscenace, ale vizionářský počin, futuristické okénko do budoucnosti divadla, kde nebude platit fundamentální dodržování žánrových konvencí. Ty jsou přežitkem. Cesta patří daleko otevřenějším formám, nehledě na to, jestli se jedná o performance, činohru, contemporary, nový cirkus nebo nedej bože balet. / Martin Macháček, Taneční zóna

Vstupenky

( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)
( Photo: Vojtěch Brtnický)

#tanecpraha